Můžeme myšlení vůbec nějak ovládat? Nebo ovládají naše myšlenky nás?

Zažila jsem si ten pocit, kdy se cítíš úplně dolu. Věděla jsem, že budu muset odejít i z mého druhého vztahu, ale potřebovala jsem ještě nasbírat sílu a mít plán. A moje myšlenky se se mnou hezky hrály. „Už opět si selhala ve vztahu, co to dáváš za příklad dětem? Jak to chceš sama zvládnout? A co řekneš rodině? To nedáš!“ A podobná povzbudivá slova, která mi hlavou létala pořád. Spolu s permanentním nevyspáním, stresem, péči o dvě malé holky a o domácnost, to vše mi dávalo zabrat.

Jsem přesvědčena že i díky kvalitní stravě, kterou jsem měla už několik let předtím, mě moje tělo v těchto chvílích podrželo. Přesto jsem byla určité období na hranici deprese, možná i v ní. Cítila jsem se zacyklená, že nic nemůžu, vždyť nemám ani práci a točila jsem se v kruhu bezmocnosti. Ven jsem se dostala díky touze po seberozvoji, koučinku a dobré kamarádce. 

Šla jsem krok za krokem, a věci se postupně začaly skládat. 

„Jde o ten náš krok do neznáma, o tu AKCI, která je zahalena rouškou nejistoty, rizika a velké odvahy zároveň. Až potom se vše dá do pohybu…”

Prospěšné myšlení neznamená, že se budeme nonstop usmívat. Ale že budeme s myšlenkami pracovat tak, aby jsme je obrátily v náš prospěch. Chce to trénink a nové návyky. Ale funguje to♥